15.3.2010 - Thank you so much....

23. března 2010 v 20:33 | ★ °T° ★ |  Bla Bla Bla
Bojim se, když tohle začínám psát... Bojim se toho, že to nevyjádřim dostatečně... Že to zkazim a nevyzní to tak úžasně, jak úžasný to bylo... Mám strach to psát. A začínám s pocitem, že tyhle věty nestačí na to, co ve mě 15. březen zanechal...
Hraje mi tu Zoom z Prahy. Mám šílenou husí kůži. A všecko znova vidím. Všechno, jako bych tam stála zrovna teď a pozorovala....
14.3. Psycho. Nedělě. Od rána žaludek na vodě. Vytáhla jsem maminu ještě na nákupy a doladila stýlek na koncert, z čehož jsem měla pak radost. Ale když přišla chvíle kdy měl přijet můj vlak směr Praha.. Málem jsem se potento strachy:-D Já jakožto absolutně neschopná jezdit veškerou hromadnou dopravou, jsem měla jet SAMA vlakem až do PRAHY! Moje nervy byly na pokraji zhroucení...xD Vždycky málem vystoupim kde nemám... Cesta byla šílená, vlak narvanej, pak nějaká ženská odešla, tak jsem si sednula do kupéčka, byl tam týpek co furt motal nějakej provázek... a nějaká paní s nádherným pejskem, takže sem byla vcelku klidná.... Celou cestu puštěnýho Humanoida. Venku za oknama tma a já sem věděla, že už za pár hodin, že je to prostě tady..... ♥ Ty dlouhý dny... to napjatý čekání... odpočítávání...najednou jsem seděla ve vlaku, v uších sluchátka, četla text k Für immer jetzt a říkala si "už zejtra"....
Dojela jsem úspěšně až na hlavák, kde na mě čekala Sajü s mamčou:* ♥ Celou cestu jsem smrkala a dusila se, ale byla jsem šťastná, že sem tam s nima ♥ Zbytek neděle byl tak protlemenej, že jestli smích prodlužuje život, tak umžu až tak za 483 let.... :) Byl to úžasnej večer, furt jsme se smály jak střelený, pořád řešily ty husičky (my víme :D ) a já byla fakt hrozně ráda, že tam jsem. Že už to všecko začíná...♥ Nejlepší, naprosto nejlepší okamžik večera - poslouchání zvířecích zvuků...:D Gorila... :D My výtlem na celej barák :D prej "To je jak Georg" xD xD No úžasný, úžasný!:D A pak ta psí hymna nebo co to bylo...xD Asi 4 hodiny jsme se snažily jít spát, ale prostě to nešlo, furt jsme mlely, pak se venku ještě ke všemu strhnul dokonalej Sonnensystem a já to musela všecko sledovat! ♥ No a nebyla bych to já, abych nebyla dostatečně debilní na to, že jsem šla ve 2 hodiny ráno pozorovat z okna, jestli náhodou nepojede 6 kamionů a za nima tourbusy.... :D Samozřejmě nejely no:-D Zakončili jsme to stylově "Dobrou kameni" "Dobrou šutre" :D další výtlem... a pak máte bejt vyspalý jako xD!
Ráno nás probudil Tomi hraním na klavír z mýho fouňáku a najednou to bylo tady... Nevyspalý, unavený, ale natěšený jsme zahájily přípravy a pak jsme si to štrádovaly za Susie ♥♥ A pak? před teslu!!! Oh já se tak nasmála, když jsem uviděla ty existence tam:-D Fakt jako trapnost na celej svět :-D "Bill se na mě usmáál!" ... a pak ses probudila:-D Ne, je takový vzpomínečky...xD Když jsem u tohohle začátku, směju se a mám dobrou náladu... Vrátila bych se... Jen se bojím, co příjde až se dostaneme k samotnýmu koncertu....:(
Před teslou jsme si došly pro ČÍSLÍČKA :-D ke kterým se hodlám ještě vrátit:-D Směšnéé, vážně,...ne, směšnej fanclub :-D
Před Teslou už byla i Niki♥, z který jsem byla naprosto unešená, hned jak promluvila, protože mluví naprosto kouzelně tou slovenštinou ♥♥ No a pak jsme se sešly ještě s Lex ♥ Která je mimochodem taky naprosto úúúžasná♥ Holky, vraťte seee:( ♥ chybíte mi♥
A potom? Začalo čekání.... Už doopravdy.... Pak přišla Barča ♥ Naprosto dokonalá osůbka s nejlepšíma kecama!:D ♥♥ No čekání bylo fajn, se suprovejma lidma♥ Gábinka, Haňule,...♥ Mám vás ráda...všecky, slečny ♥♥ Jo, chvíli šílený nervy z koncertu, jestli vůbec bude, že prej TH měli v Polsku sněhovou kalamitu nebo co...:( Ale představa Billa s lopatou byla vtipná...:D A pak?
Přijely kamiony... Tak sexy kamiony jsem nikdy neviděla!:D Úplně wraaau:-D Hezčí neznám, tyhle měly charisma!:D Tak jsme se samozřejmě musely hnedka všecky vyfotit zvenku, i to co vezly, jakousi rakev a rozložený vajíčko... No nádhernéé:) A pak přijely 3 zelený busy, všichni se rozběhli a ječeli, jak magoři a my tam na zemi "Dyť jsou ukrajinský, beztak v tom vezou jenom psi..." xD absolutní nezájem... Čekání, zima, čekání,... zkoumání vajíčka zpoza dveří... a pak 2 tourbusy ♥ A bylo to jasný... JSOU TADY... Ani to mě teda nedonutilo vstát ze země a jít se rvát k tomu zbytku, mě prostě stačilo, že jsou TU... ♥ A pak? Strašnej, strašnej chaos.. Řev, hádky, organizace totálně NA HOVNO!! Ano, fanclube seš neschopnej a nesvádějte to na agenturu:-D To je totiž strašně jednoduchý se do něčeho narvat a nasírat a pak, když se to nepovede to svíst na někoho jinýho...xD podle mě by to bez čísel proběhlo mnohem klidnějc než s nima, protože takhle se akorát každej hádal, ty s číslama posílali stejně k úplně špatnžýmu vchodu, nikdo je tam nespolouchal a prostě to bylo více než vtipné jak se jim jejich slavenj číslíčkovej systém bortí:-D Husičky :-D To, že se měly postavit zábrany a kvůli zpoždění se nepostavily - za to jsem jedině ráda, protože si moh každej jít kam chtěl a čísla mu byly stejně k prdu, akorát mi počmáraly ruku, což mi absolutně neladilo k mýmu stylu xD Vážně jako,organizace k smíchu a náš fanclub ještě víc k smíchu...nebo spíš... na zabití? xD No, je to jedno už... :-D
Pak už jsme byly vážně zmrzlý jak králičí bobky, takže jsme se rozhodly jít aspoň na čaj... vypili jsme 2... a na půl 6 jsme se vracely k tesle s tím, že už budou pouštět. Ale ne, všecko se posunulo, takže my ještě v 8 hodin před halou, vážně, větší zimu a únavu jsem nezažila... Člověk spí 2 a půl hodiny, celej den v podpatkách (z kterejch mě bolej nohy ještě dneska) 4 kafe a ibalgin v sobě, žaludek staženej, že ani jíst sem pomalu nemohla... Hrůza... Nálada pod bodem mrazu, naštvanost, zima, .... A pak začlo pouštění, všichni se na sebe rvali jak šílený, my tam pohoda lahoda ještě nás u toho vyfotili xD s růžovým Billasem:-D
Pak teda otevřeli ještě 28, kterou jsme se poměrně v pohodě dostali dovnitř, než si toho všimly ty husičky od vchodu 31 a začli se cpát, ale mladej hezkej pan ochranka mi pomoh....♥ Ani jsem nemusela vyndavat tu voňavku, protože v tý kabele byl takovej bordel, že mě radši pustil....xD
Došly jsme si na záchod! To musim napsat!:D Protože na to jsme všechny čekaly xD Dilema, jestli bude předkapela nebo ne... když jo - jde se na záchod a když ne.... tak se to nějk pořeší... No, došly jsme si, to je hlavní :D Byla jsem ráda, že Airfare nebudou, byla jsem zmrzlá, vzteklá a naštvaná a ještě aby mi tam nějaký kašpaři zdržovali koncert néasi...:/ Ale nebyli, to je hlavní...:D
A teď přichází PŘEKVAPENÍ VEČERA!!:D Vlezem tam naprosto úžasný, maličký, takový soukromý, poměrně málo lidí, všecko nacpaný u zábran, my měly kolem sebe strašně moc místa a krásně jsme viděly... Pak nám tam pustili něco z cédéčka nějaký sra*ky...xD Jako prvních 10 minut ok, ale když se furt nic nedělo, tak mě to fakt už vytáčelo.. a jednou, koukám ... security cigáro:-O další dvě holky cigáro :-O tak si říkám "Tady se může kouřit?" :-O Tak sem se šla zeptat těch mladejch securiťáků, který mi ještě ochotně půjčili zapalovač a docela jsme si pokecali xD
Nádhernej pocit, když si tam v těch nervech a únavě můžete zaplálit cigáro.....♥
No, mělo to začít o půl 9, furt nám tam pouštěli ty písně šílený:/ ale bylo tam zremixovaný WBMW ♥ teď to furt poslouchám a mám z toho ty pocity napětí, jak kdyby to mělo teď začít ♥
No, dlouho se nedělo nic... a najednou v půlce nějaký trapný písně...BUM. TMA. Křik.
Strašnej jekot se rozběhnul halou, všechno zhaslo a vajíčku začalo bušit srdce... Naskočila mi husina po celým těle a najednou... Těch 45 dní čekání nebo kolik... 19, který bylo lepší než 17... všecko to čekání najednou... bylo pryč. A já tam stála. Bylo 15.3.2010. Stála jsem v Tesla Areně a halou se ozýval tlukot srdce a pak? HU-MA-NO-ID .... ♥♥♥ to mě málem jeblo, řvaly jsme jak debilové :-D ale to prostě nešlo jinak! Spadnul ten hadr nebo jak se tomu říká... vejce se objevilo... bylo tam NAŠE VAJÍČKO!! A najednou tóny... husí kůže, šílená euforie... Tom... mlha, vejce se pomalu, pomaličku otvíralo a pak? :'( Stál tam ON.
Nezapomenu ten pocit, kdy jsem ho uviděla, stál tam jak BŮH. v tý páře, s brejlema, v tom dokonalým obleku:'( Sakra... Tolik štěstí najednou se na mě snad nikdy nenavalilo... Nevěřila jsem tomu, že tam vážně STOJÍ a DEJCHÁ. "Spürst du's auch Strom und Energie..." a fakt tam byl. Živej. Opravdovej. A já z toho začátku nemám ani jednu fotku, protože jsem nebyla schopná. Buďto jsem ječela jak pojevená a nebo jsem jen stála zírala s otevřenou pusou. Dívala jsem se na každej jeho pohyb... Jak roztáhnul ruce, pokrčil jednu nohu, chytil si mikrofon, nebo jen jak zvednul ten prst.... Byl tak nadpozemsky nádhernej, že jsem nemohla uvěřit tomu, že vážně existuje a já stojím kus od něho a můžu se na to všecko na něm dívat....:'(
Pamatuju si chvíli, kdy jsem jen čuměla na jeho vlasy... Jenom se mu asi 5 minut dívala na vlasy a pak na nohy... ♥ Sakra ♥ Já furt nechápu, že může mít někdo tak nádherný, dlouhý hubený nohy ♥nikdy nezapomenu ten pohled na jeho nohy a vlasy v jedný chvíli... Pardon, nepamatuju si jakej byl setlist, jak to šlo po sobě byla jsem v tranzu...o__O Foťák sem vytasila až když se převlík xD Dřív jsem nebyla schopná na cokoli reagovat... Jako bylo to vážně perfektní, nemám slova... A málem sem sebou švihla u Ich brech aus, kdy ten hajzlík šel kamsi dál na pódium a zůstal OTOČENEJ ZADKEM a začal se VRTĚT!!!!!!!!!!!!!!! Ještě teďka to rozdejchávám....♥♥ Sakra, myslela sem se umřu... Vim jenom jak sem na to upřeně zírala, srdce mi bušilo až v hlavě a já jen drtila ruku mojí ségře, že vidím jeho zadek!! o__O Já to nemohla vidět, dech se mi zastavoval a já začla ječet jak pavián o__O
Chápete? Já sem už od samejch začátků - už skoro nějakejch 5 let ujetá na jeho prdel a on mi tohle udělá??? o__O A pak snad nějakej chlap co to zabíral na ty obrazovky mě snad musel slyšet nebo co a zabíral ho furt zezadu na prdel o__O nedávala sem to, vážně ne.... ♥♥♥A ještě teď to píšu a nemůžu dejchat... Fakt sem si jistá, že u tohohle pohledu na jeho pozadíčko sem byla kousek od hranice smrti.... ♥♥
Uběhly 3 dny a já jsem se vrátila k tomuhle článku... Zasekla jsem se. Nešlo psát dál, prostě blok a strach a depka. Hotovo. Ani nevím kde jsem sckončila a mám strach na to navázat. Napíšu jednu větu a zase to odložím.... Protože ty vzpomínky jsou až moc silný na to, aby je člověk skládal v obyčejný písmenka...
Všecko bylo tak.... nadpozemský. Všecko. Ty světla. Ty jeho neustálý úsměvy... Zářil jako hvězdička, sršelo na mě z něho spousta štěstí a obrovská radost, to co mi na koncertě poslal jsem prožívala úplně všema buňkama, všechno ve mě hořelo radostí, všechno se ve mě smálo a křičelo štěstím... Moje plíce ani dechat nestíhaly, jak moje hlasivky ječely a furt a furt jak siréna, ty pocity prostě chtěly nermomocí ven... a nejspíš jsem se dostatečně nevyventilovala protože teď se to všecko proměnilo v hořký slzy a prázdno... Ano, už je to lepší, je to přece jen 8 dní a nejhorší pláč do ranních hodin během dne, odpoledne, ráno i večer, už mám za sebou... Ale to prázdno ve mě roste a živí se na každý moje vzpomínce a pronásleduje mě na každým kroku.. Kamkoliv jdu, cokoliv dělám, cokoliv říkám, nic není naplno, všechno jen přežívá a dusí mě to... Chci se tam vrátit a zase ty 2 hodiny zažít pocity absolutního štěstí... Nic nebylo nikdy tak krásný, nikdy jsem necítila větší pocit naplnění a štěstí, než za ty dvě hodiny... nikdy... a jestli je člověk po smrti šťastnej, tak až umřu, chci bejt na koncertě Tokio Hotel.
Všecko bylo tak... ah.. nemám slova, nevím jak to popsat, tak strašně bych to chtěla říct větu za větou, ale nejde to! Prostě to všecko... jak zpíval,... jak se smál, jak mluvil,.... jak tleskali....:'( ♥ Jedna z nekrásnějších chvílí....♥ Chci se tam vrátit... ♥
Bill.. když ukázal na Toma, vím jenom že jsme se Sájí začaly společně šíleně ječet twincest...:D Pár lidí se otočilo, pak nás uvidělo výraz jakože "aha, tyhle dvě, no jo.." a zase si všímaly toho před sebou...xD Hey You... úžasný, plameny, Billovo "SOMEBODY, ANYBODY, EVERYBODY stand up!" ♥♥♥ Umřetá..♥Myslím, že nějak před tím jsem teprve vytáhla foťák, protože všecky fotky začínaj až tím ostatným oblekem... do tý doby jsem nebyla schopná ho ani zapnout... Bylo to krásný, jak to vyšlehlo a on, jak se tam hejbal... :'(A pak, když se různě převlíkal a běhal po těch jak se tomu říká... no po těch železech, takový ty můstky... ♥ Bože, sledovala jsem každej jeho pohyb, všecko...♥:'(
Sonnensystem! Nejnádhernější! Můj obrovskej sen slyšet živě "Hallo RAUMSCHIFFKAPITÄN!" se naplnil a já z toho umírala.. to bylo tak nádherný, vyšlehlo to, cejtila jsem teplo až na tu vzdálenost kde jsem stála, ty ohně, to Hello na těch obrazovkách za ním, jak tam běhal a blikal u toho a prostě :'( Bože, miluju ten song, byl to první kterej se mi hnedka vryl do paměti a na kterým jsem nejvíc ujížděla... Vím, že to píšu na přeskáčku, ale myšlenky mi nejdou popořadě, každou chvíli si vzpomenu na něco jinýho... Screamin' ... To si pamatuju pořád jak kdybych tam stála, hodně chodil tam po těch schodech a v refrénu vynechal slova, protože jich je tam strašně moc :-D Ale bylo naprosto fascinující, jak to přešlo v Monzun a pak zase ve Screamin'... ♥ A In Your Shadow... no vůbec sem nedávala ♥ :'( "I hate my life..." každý ráno těch 45 dní nebo jak dlouho mě to budilo. Každý ráno na mě Bill promluvil ať vstávám do školy, a teď tam seděl, svítil, byl naprosto jako Anděl... a z jeho rtů to vyšlo ven "I hate my life..." jako když mi to pošeptá, já se probudím, otevřu oči a vím, že je čas vstát z postele... Ale? Já tam stála, vzbuzená, dívala se na něj a on zpíval... Seděl... a byl tak... no prostě jak Anděl z jiný planety... ♥ Zoom... Hořící piáno.. vím, že jsem mojí nejce silou otáčela hlavu k pódiu, protože se zrovna bavila s Lex a nekoukala se :-D bylo to nádherný, úžasný, furt vzpomínám na to, jak hejbal pusou, jak vyslovoval...:'( Geisterfahrer... to je rozsekávka.. Nemusela jsem tu písničku v Němčině. Po koncertě, jsem na ní závislá. Bylo to naprosto nádherný.... ♥ Humanoid akusticky! Když jsem poprvý zjistila, že to budou na koncertech hrát akusticky, byla jsem naštvaná.. ale bylo to ... fascinující. Zvláštní. Tak PERFEKTNÍ. Jako všecko tam.... Sakra teď jsem si vzpomněla... DOGS UNLEASHED!!!!!!! ______________je po mě. Scéna Billase na motorce mě zabíjela už doma u kompu, když jsem se koukala na videa. A on předemnou najednou vyjede, má ty brejle, je naprosto šukézní a prostě ježišimarjakriste nemám na to slova! ♥ nemám, nemám, nemám! ♥ Jedinou větu BILLAS JE ŠUKNA JAK SVIŇA :-D :-D
A Durch Den Monzun? :'( Tak strašně jsem si vždycky přála slyšet Billa živě, jak zpívá refrén... Vždycky mi tak nějak vadilo, že to za sebe nechá vyzpívat fans, ale teď, když to všecko vycházelo z něj ♥Ach, užívala jsem si to, všecko strašně strašně moc, vybavovala si, jak to poprvý bylo v česku v t-music a já jim tam poslala asi tisíc hlasů a máma mě pak sprdnula za paušál... Když jsem vzpomínala na to, jak je tenhle song vystřelil nahoru a oni ho vděčně hrajou každou tour, jakoby tím dávali nám všem najevo, že to jsou pořád "oni".... ♥ A Für immer jetzt? ♥ Bojím se vyjádřit se k tomuhle....
Celej koncert jsem ječela, smála se, fascinovaně si to všechno prohlížela! A najednou F'ur immer jetzt... Šla jsem tam kam šel on, stál tam na straně a já šla abych ho líp viděla, byla jsem hrozně šťastná, a najednou "Für einen Tag, für eine Nacht, für einen Moment. im dem du lachst..." a bylo to tady. Všechno mi DOŠLO. Za celej koncert mi neukápla ani jedna slza, byla jsem NEJŠŤASTNĚJŠÍ! A teď? Stál předemnou, tohle zpíval, já se na něj dívala, on kamsi mezi nás... a já byla najednou v háji. Padlo na mě všechno. To, že on tady vážně je a já ho vidím... A že je tolik dokonalej. Hlavou se mi honilo pořád to, jak může bejt někdo tak nadpozemsky krásnej, slzy mi začly týct. Nechápu to... najednou jsem stála před ním, kus od holek, dívala se mu do očiček, který zářily na celou halu... a slzy mi tekly... a bylo to tak... neuvěřitelný... najednou bylo všechno naprosto neuvěřitelný... a pak? pamatuju si naprosto přesně Yin' und Yang.... ♥ a najednou vylítla spousta konfetů!!! :'( ♥Tečou mi slzy... mám to puštěný a tohle mě vždycky, vždycky položí...:'(:'(asi jako Ich bin da...
Stála jsem, ruce jsem napřáhla nad hlavu do vzduchu, konfety na mě lítaly, já ho poslouchala, chytala jsem je do dlaní, padaly mi do vlasů, svěla tam zářily a já se dívala jen nad sebe, jak když na mě prší štěstí.... K tomu mi zněl v hlavě každej tón jeho hlasu a já jsem byla na těch pár vteřin, než zhaslo světlo, opravdu bez jakýhokoli přehánění, nejšťastnější ve svým životě.. Když jsem stála s rukama nataženýma, znělo mi to v hlavě, uvědomovala jsem si, že ten pohled nad sebe, že tuhle chvíli si chci prostě navždycky zapamatovat... A opravdu, stačí jenom zavřít oči... Dívám se nad sebe, s pocitem totálního a nepřekonatelnýho štěstí, s očima zalitejma slzama radosti, natahuju se pro ně, chytám je,poletujou, světlo tak dokonale září a já se usmívám, slyším jeho, je kousek, kousíček ode mě a cítím, že je šťastnej, protože nás všecky dělá šťastnými....Jako když ta chvíle je jenom, jenom vaše a navždycky vaše zůstane... Takhle to je, a takhle si to navždycky uchovám v hlavě....
Pláč... Položí mě to na kolena, vždycky.... jenom ta nádherná vzpomínka...
A pak byla tma... A všecko se honem honem začalo sklízet... a my byly šťastný a sbíraly konfety po zemi... mám jich plnou kabelku a ještě doma jsem to klepala z pod trika.... ♥ Nohy mě bolely, že jsem myslela že odtamtud ani nevylezu... Koupily jsme si nádherný plakáty... ♥(Mě se bohužel nikam nevejde, protože mám podkrovní pokoj a sou tu malý zdi :-D ) a pak jsme jely k Sájí, rozloučily se s Lex ♥ A povídaly si a přitom jsme to nemohly ani vyjádřit a bylo to tak dokonalý a byly jsme šťastný a nevěřily jsme tomu....♥ Mamka na mě čekala u metra, a jely jsme domů.... nevim, přišlo mi, že najednou jsem doma, asi za minutu. Kouknu se na mobil a tam největší zklamání... datum: 16.3.2010.
A tak... bylo po VŠEM. Celou cestu jsem mlela a mlela, všechno jsem povídala mamině a pak jsem se přistihla jak v půlce věty natahuju a chce se mi brečet... tak jsem to zahnala... Doma jsem bulela do 3 ráno.. a v 6 vstávala na olympiádu z češtiny. Neschopná tam cokoliv vymyslet. Ale bylo mi to jedno. Byla jsem šťastná.
A pak to všecko začlo. Dnem 16.3. začalo PŘEŽÍVÁNÍ.... Všecko to skončilo. Najednou ten den 15. březen, byl tady. My stály před Teslou. Pak stály před podiem a dívaly se na ně. A pořád to byl ten den. Ten 15. březen. A pak najednou bylo po všem.......
♥♥
Miluju ten den. Navždycky. Udělal mě nejšťastnějším člověkem na světě. Ty 2 hodiny, nikdy, nikdy v životě nezapomenu....♥ Udělal mě nejšťastnější a zároveň mě srazil na kolena.....
♥
Děkuju Ti,.... Za to, že jsi, že existuješ, za to, jak moc dokážeš být perfektní a za to, co nám všem dáváš... Děkuju za to, že můžu pro někoho žít a pro někoho dýchat, i když ten někdo ani neví, že bych mu dala všechno... Ale stačí vědět, že na nás svítí stejný slunce a fouká stejný vítr a hned vím, že je pro co žít....... ♥
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sajü Sajü | Web | 23. března 2010 v 20:58 | Reagovat

miluju ten článek už teď ♥ bojim se ho přečíst, ale přečtu ho hned, jak se sem dostavim nadýl, ségra ♥ ♥ ♥

2 Sajü Sajü | Web | 23. března 2010 v 21:32 | Reagovat

já...vlastně nevím, co k tomu říct... :( je to... wow... já... nevím?:D nádherný! to, jak jsi to napsala, mi vyrazilo dech, já měla motýli v břiše jen při těch vzpomínkách. jak jsem se po roce a půl objaly, znovu... to, že jsme spolu po roce a půl znovu byly... stejská se mi, po tom dni, po všem... :'( miluju ten den a nikdy, n i k d y  na něj nezapomenu. na husomuty, žížalomuty ... ♥ ♥♥

3 Katusha Katusha | Web | 23. března 2010 v 21:38 | Reagovat

nádhernej článek... nádherně vystihnutý a nádherně napsaný a... padla na mě opět depka, předáváš to, nech tohoo :D:D ♥♥♥♥

4 Babunek Babunek | Web | 24. března 2010 v 17:03 | Reagovat

Bože, božee ♥ Jedno z nejúžasnějších shrnutí, jaké jsem četla... jakobych to prožívala znova, když to čtu -  úplně si vzpomínám na to, jak jsem se taky divila, že se tam může kouřit ;D, jak mě už straašně bolely nohy a myslela jsem, že padnu a omdlím a odnesou mě  a koncertu se nedožiju... pak to ZAČLO - já jsem se úplně šíleně těšila, jak ten robotickej hlas řekne to "TH - Hu-ma-no-id"...  když to řekl, tak jsem vyletěla do úplně orgasmických výšin ;DD ♥♥ Když vyšel Bill, tak už jsem fakt myslela, že mě omejou - aaa, šílenej pocit ♥ Byl neuvěřitelně NÁDHERNEJ -  každý jeho pohyb byl dokonalej.
U toho Ich Brech Aus si vzpomínám, že když se otočil, tak jsem se právě přitom otočila na kámošku, která stála dvě řady za mnou, a zařvala jsem na ni: "Bože, vidíš ten zadek?" :D:D:D Bill na motorce - vraždaaaa - bože, divím se, že furt žiju O__o
Omg, chtěla jsem se vyjádřit ke každé větě nebo aspoň odstavci v tomhle úžasném článku, ale nedám to :'(((( ♥

5 Elisabeth♥ Elisabeth♥ | Web | 24. března 2010 v 17:34 | Reagovat

Napsala si to nádherně! ♥

6 mihi.de mihi.de | E-mail | Web | 24. března 2010 v 18:19 | Reagovat

heeej nee, ten článek mi uplně dostal slzy do očíí...fakt krasne napsany..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama