*3 DNY*

12. března 2010 v 22:26 | ★ °T° ★ |  Bla Bla Bla
Je to tu, za (už necelý) 3 dny.... o__O Oh, bože.. proč to furt nepobírám? Čím blíž je to, tím míň to prožívám. Nebo spíš to prožívám tím stylem, že nevím, která bije.
Furt mi to příjde, že zbejvá ještě tak 30 dní... a zatim? 3... už ani ne 72 hodin o__O a pak?
Ne... mám depku. Furt mám při myšlence na to, divný pocity. Strašně se těším, bude to nevídaně krásný a všechno, ale moje špatný pocity praměnej a směřujou stále k tomu, co bude POTOM.
Prostě si nedokážu představit, že tohle všechno krásný těšení završený koncertem, na nějž všichni čekáme, se ukončí a pak...NIC.
Pak škola, škola, škola, škola, víkend, škola.. a tak furt dokola... A kde budou plány? A kde budou záchvaty z počítání zvýbajících dnů? A kde bude to všecko, co je teď?
Nedokážu si představit, co bude pak... a je mi z toh úzko, protože tím dnem pro mě asi vážně
všecko pozbíjí smysl.
Budu z toho dlouho v háji, pak to budou úžasný vzpomínky,... pak nebude zas minimálně 3 roky nic, načež počítám s tím, že TH už se k nám nikdy nevrátěj, nebo jim zas bude trvat 30 let natočit cédéčko.
Ach jo. Já nevím. Nemám vymyšlenýho co na sebe. Furt nevím a nic nemám! Všude kupy hadrů a já prostě nemám v čem jít. Bude zima. Zmrznu asi. Debilní nespravedlivej seznam, kterej mě nejvíc vytáčí. Jekot. Strašnej řev, kterej mi asi prorve uši, ne, ne, nechci. Tlačenice. Strkání. Mlácení. Tohle všechno budu muset zbládnout, než se dostanu TAM. ♥
Asi to nedám. Nechci aby mi někdo ječel do ucha, nebo se na mě tlačil nebo do mě rejpal, nebo mě cpal někam pryč, prostě toho se hrozím. Chci všechno v klidu. Moje ideální představa je, že se to prostě sleze před teslou - čísla nečísla, budem si všichni spolu povídat a smát se, nikdo se nikam nebude cpát, všechno bude ok, půjdem si projít pouť třeba, zaplavíme se nad našima úchylnejma myšlenkama, který všichni ohledně TH sdílíme...xD a pak se otevře Tesla a my půjdeme s rozbušeným srdcem dovnitř...
Nikdo se nepožene jako stádo splašenej krav, nikdo nikoho nebude mlátit jen kvůli tomu, že stojí o 1 centimetr blíž u Billa, jen tam stát, dívat se, poslouchat. Vnímat. Milovat.
Tohle bych chtěla. Ne blázinec, kterej bude. A to mě svým způsobem znechucuje a děsí a tak vůbec.
Ale musím se začít pomalu smiřovat s tím, že to tak prostě nebude. Snad jen Tokio Hotel maj tak
pošašený fanatický fans, který jsou schopný se povraždit... Vždyť, jenom trochu klidu a slušnýho chování. Copak je to moc?
No nic. Musím furt myslet na to, jaký to bude. Nemám jistotu v ničem, mám pocit, že mě zaplaví tolik pocitů a já nebudu schopná vnímat, jenom přimrzle stát a všechno to na mě bude splašeně padat a tříštit se o mojí hlavu a já to nepoberu. A potom? Až to skončí? Jak mi bude? Budu schopná něco říct a nebo budu furt jen zarytě mlčet a snažit se to vstřebat? Nevím sakra. Už mi dochází, že to příjde.
Těším se jak dítě, ale nějak to nedokážu dát najevo,ve mě všechno ječí a třese se a zároveň se srachuje, aby to všechno proběhlo v klidu...
Vážně, nejlepší by bylo se na to všecko zhulit :-D a Nic neřešit :-D a prostě, ano, nejradši bych to
udělala, jenže to nejde, protože za nějaký dvě hodiny přichází vykydlej stav a to prostě ne:-D Musím to přece všecko vnímat každou buňkou a ne se zasekávat na světlech, který přilítnou pomalejc než jindy, protože moje oči to nestihnou zaměřit xD
Ne, to nejde, i když průběh toho všeho před halou by byl poněkud klidnější....xD Když člověk nemůže, tráva mu pomůže :D Škoda, že ne v tomto případě xD
Sakra. Fakt asi začínám chápat, že se to všecko za pár hodin stane. Ale zároveň mám práznej pocit z toho, že potom už nebude nic...
Asi by bylo nejlepší na to, co bude po skončení, nemyslet. Ale když to nejde. Asi se uchýlím k pomoci o pár řádků výše xD
Těším se hrozně moc na mojí ségru, sem si jistá, že teprve s ní ze mě všecky ty pocity natěšenosti budou moct vylítnout ven a rozprsknout se v obřím ohňostroji kolem mě a já budu štastná jako dítě, co vidí prskavky... Oh mein Gott. Beru si svoje tenisky. Bílou a černou. I když na konc v nich nepůjdu, na tu cestu tam je MUSÍM mít...♥ ♥ Jsou totiž nejlepší
Jo a furt mám tu zmiňovanou krizi s hadrama. Sakra. CO já si vezmu na sebe?? Chápete? Zejtra poslední šance to vymyslet. A já to určitě nevymyslím.
POMOC.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katusha Katusha | Web | 12. března 2010 v 22:58 | Reagovat

tak nahá jít nemůžeš viď :D něco na sebe narveš :) ale mám to tak úplně stejně, čím je to blíž, nějak... se přestávám těšit, protože jak čtu všude s těma pitomejma číslama, předkapelou... kazí mi to náladu :-/ a co bude pak? taky jsem z toho měla depky, to těšení je hrozný, ale zároveň nádherný :) tak nevím, třeba že přijde teplo (no ani tomu nevěřim :D), že budou velký prázdniny (pche a že to vůůůbec není daleko :D) a my budeme dál slintat nad fotkama no :D i když je fakt, že třeba teď se furt šrotim texty a všechno má tak nějak smysl, kvůli tomu pondělku :) ale 14 po konclu si jedu pro štěňátko, tak to mě hrozně uklidňuje, všechno nabere úplně jiný obrátky :) no tak stačilo by ne... :D

2 mihi.de mihi.de | Web | 13. března 2010 v 7:48 | Reagovat

Vidim to tak, že ja budu vymýlet, co na sebe, tak v 5 ráno, co v pondělí budu vstávat, taky nevíím vubec..Ještě mě taky štve, že nevim jaký bude přesně počasí, abych věděla, jaky si vzít boty a tak no...štve měě too ...xD

3 Sajü Sajü | Web | 13. března 2010 v 15:49 | Reagovat

♥ zítra! cucucucucucucuc! *in love* asi puknu štěstím, že zbývají jen DVA dny dokoncertu, ale souhlasím. Taky bych nechtěla ten blbý rozruch kolem toho,kdy se ty slepice ženou jak splašený krávy !! nesnáším to!! ale užijeme si to! PŘIPOMEŇ MI ZÍTRA - DÁT NABÍT FOŤÁK :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama