"Když si něco moc přeješ, celej vesmír se spojí, aby se Ti to přání splnilo."

20. listopadu 2015 v 15:08 | ♥T♥ |  Bla Bla Bla
Najednou začnou všechny věci pomalu dávat smysl.
Tak hluboko a zřetelně, zapadat do sebe. Vidět všechny souvislosti, které předtím vidět nebyly.
Je to tak...fascinující a ohromující, že jde po těle husí kůže a třepot.
Zvláštní a nepopsatelné, krásné a dechberoucí.

Spojitosti mezi VŠÍM. Všechno souvisí se vším. I to, co by mě jindy vůbec nenapadlo.
Je to jako se ráno probudit, otevřít oči a pomalu se rozkoukávat. Na první pohled je všechno stejné. V pokoji se nic nezměnilo, ani venku na ulici. V televizi je to stejné dokola. Lidé říkají pořád to, co říkali. Ale když ty oči úplně dokořán otevřete, podíváte se skrz je to jinak.

Tolik myšlenek, co se mi honí v hlavě za posledních několik dní ... Síla je všechny vstřebat. Možná je to tím tichem, které když člověk pustí dovnitř, začne to všechno slyšet nahlas. Hlava to je televize a myšlenky jsou program. Je to jen na vlastním rozhodnutí, na který se chceme dívat.

Nedokážu to popsat slovy, vlastně to ani nejde. Je to cesta opačným směrem, naruby, nezvyk a okouzlení, které doprovází neustálé udivení se nad tím, jestli je to skutečně možné to všechno tak najednou vnímat a chápat. Neptá se, jestli to má nebo nemá přojít. Prostě to příjde a je jen na Tobě s tím nějak naložit. Příležitost je totiž jako pošťák. Chodí každý den, ale nikdy ne dvakrát s toutež zásilkou.

Je. Možné je totiž naprosto všechno, co chceme, aby možné bylo.
Jsme pouze a jenom obrazem toho, jak se cítíme, co říkáme, na co myslíme a co děláme. Zní Vám to taky tak JEDNODUŠE a JASNĚ jako mě?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama